Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

Otrava z dětství

10. října 2011 v 9:15 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007

Kdysi dávno,v dětství,se na mě a mé kamarády stále lepil jeden kluk.Dokud jste ho dobře nepoznali,byl fajn.
Hodnej,slušnej,poradil,pomohl,ovšem jen do chvíle,kdy se potřeboval odreagovat,nebo jestli ho ten den někdo naštval,nebo si potřeboval zvednout sebevědomí-nikdy jsme to nepochopili.
Pak to byl parchant k pohledání.
Kohokoliv ztrapňoval,nejlíp toho,kdo byl v naší partě zrovna kápo,ironizoval a v zápětí se omlouval,že jsme ho špatně pochopili,že to tak nemyslel,že nás má přece rád.A po nějaké době se to celé opakovalo!!
On a tyhle jeho nálady nás pronásledovali kamkoliv jsme se hnuli,z místa na místo,jak pes háravou fenu...
Ať jsme mu to řekli oklikou,nebavili se sním,řekli mu to narovinu,že nás seje,a že o něho nestojíme,vždycky se během pár dní přifařil knám!!
Když už to trvalo strááášně dlouho,domluvili jsme se a jelikož jsem vždy byla pro pomstu,začala jsem sebou brát našeho NO,o kterém jsem věděla,že se ho strašně bojí.
Arkoš poslouchal na slovo,byl super vycvičenej ale byl to i potměšilec a tohle pochopil velmi brzo,že se mu to bude líbit.
Když jsem ho vzala poprvé sebou,dala jsem ho na 15 metrovou stopovačku,co měl strejda myslivec.Posadila jsem Arkoše do křoví s povelem pozor otrava-on věděl,že se jedná o tohohle kluka,jinak jsme mu už dlouho neříkali !!
Netrvalo to dlouho a náš otrava se objevil.
My nic,dělali jsme,že si hrajeme a jeho,že nevidíme.
No,přiblížil se možná tak na 12 metrů,když se z křoví vyřítil Arkoš,za hrozitánskýho řevu...Kluk se sice leknul,stuhnul,kdo by se v tuhle chvíli nelek,že?! ale když poznal kdo se na něho vyřítil,nasadil takový sprint,že měřit mu to,tak trhnul světovej rekord a kde by byl dnes Zátopek...
Od té doby byl Arkoš povíšen na našeho hlídače.
Kde jsme byli my,byl určitě i on.
Náš objekt si vyskoušel různé typy záchran....vysel na opřeném žebříku,seděl na sloupku u plotu,na stromě,na vratech...prostě těch míst bylo fůru.
Po nějaké době Arkoš pochopil,oč nám jde a už byl i na volno.
Nikdy k tomu klukovi nepřiběhnul blízko,vždy jen za řevu vystartoval a pak si v klidu lehl a pozoroval ho z dálky,na čem se zrovna potí.Ten pes s toho měl vážně srandu!!!!
Díky Arkošovi jsme měli klid i když snáma nebyl,protože nevěřil,že se odněkud na něho stejně nevyřítí.
Po letech jsem ho párkrát potkala,už jako dospělá a řeknu vám,tyhle typy se nezmění.Několikrát to bylo fajn a pak plác a připadala jsem si jako v dětství.Takže jsem ho už odepsala úplně,řekla mu co si o něm a jeho mindrákách či co to má myslím a odešla jsem. Určitě jste se někteří alespoň jednou s někým podobným setkali..
Já osobně je nechápu...nevypadají hloupě,ale asi jim chybí nějaký gen,který normální lidi učí ,že některý věci se nedělaj,že jsou trapný...

A proč jsem si na to vzpoměla?Srovnávala jsem si dnes,když jsem měla volno od diskuze fotky a našla tam Arkošovu fotku.
Byl to nádherný pes ,černý s náprsenkou,a já si vzpoměla na všechny krásný chvíle co jsme spolu prožili..
Od aportu,po stopování,když jsme se mu schovávali,plavali sním,chodili spolu na dlouhatánský procházky...prostě na tohle všechno.
Dožil se moc krásného věku a umřel vlastně stářím.
Nebyl nemocný,nic ho nebolelo-jen trošku hůř viděl,slyšel,pomaleji chodil...prostě jako člověk.
A smrt k němu byla taky hodná!Najedl se ,lehl si a umřel ve spánku.. :-))Jen mě teď tak napadlo,že je to velikánská škoda,že to s některými,velmi podobnými lidmi,jako je v mém příběku z dětství, nemůžeš udělat i jako dospělý člověk :-D :-D :-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama