Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

První den

9. října 2011 v 22:32 | Monyta |  Příběhy bububeagle

Tak vám povyprávím. Včera jsme se vzbudili se Scoobiem okolo dvanácté a pomaly vyrazili do světa. Nejdřív k příteli. Dala jsem Scoobiemu kovový stahovák a že rovnou zkusim cestou ho umírňovat trochu efektivněji... mé nervy už jsou zas totiz na pokraji. ;-) A hned první efekt? ON NETAHÁ!!!! Paráda. Říkala jsem si, jestli to ale nebude mít takhle už na furt, že by mi pak přestal tahat i kdyz to budu chtít... Přepla jsem ho na obyč vodítko a Scoobie nezklamal. Málem mi vyrazil ruku z ramene :-D. Takže jsme dál jeli. Scoobie strašně zlobil v tramvaji tech cca 20 minut. Furt nevěděl jak si sednout a furt se chtěl s někým kamarádit. No, dojeli jsme, rozloučili jsme se s přítelem a šup na bus a na dovču. Zjistila jsem že musíme být v buse do 5 minut. To byl fofr vám povim. Ale Scoobie nééé, on měl košík na čumě a tak nechtěl jít. Takže jsem hnala sama sebe, batoh a velkou ikea tašku a ještě to čtyřnohý tele. (Muselo to vypadat velmi komicky :D) Když jsme doběhli k busu, Scoobie si ustlal už u řidič a že prý nikam dál nejde, takže jsem ho nohou došoupala až doprostřed busu, kde jsme se usídlili. Naštěstí tam bylo i volný sedadlo. Ale Scoobie nééé, ten si zas rozmyslel, že už ani sedět, ani ležet nebude :D Takže zas blbnul a sundaval košík. Pak pulku cesty prochrápal a pak problbnul... ;-(( A já už po tom cestování šíleně unavená. Miláček muj. Naštěstí nikomu nevadil. KLdyž jsme vystoupili všechno šlo jak po másle. Skočili jsme ještě do našeho místního zveráče se podívat. Dostal nějaký pamlsky a šli jsme domu. Doma jsem dala Scoobiemu calciovou buvolku a Chita, po přivítání semnou mu jí sebrala, odnesla na boudičku a bedlivě hlídala :-)) A Scoobie se tááák vztekal :-D A večer jsme šli na kondiční procházku :) Napíšu to dál... Mamina na mě v podvečer: "Půjdu na procházku s hůlkama. Pojd s náma." A já, že fajn, že uklidim domu Chitu a pujdem se Scoobiem. To vám byla sranda. Prý krok jako Hurvajs, protáhnout ten krok a jdeme. Hele i Scoobie se snažil! :D Hezky byl pzapřáhnutej do postroje a tahal. I ten krok protáhnul :D :D Mohli jsme ujít tak kilák až dva max. Ale přišla jsem domu a k bolavým kyčlím mi přibyly ještě ze zadní strany stehna a Scoobiemu to stále nestačilo :D Ten bude mít tímhle tempem brzo nasvalený nohy jak nějaký pitbul :D :D Takže jsme ho přemlouvali aby šel s náma spát. Takže po zalehnutí v 11 první budíček v 1, druhý ve 2:30 a třetí ve 4 (to byla ale sms, vraždila bych, ale když byla od přítele, budiž odpuštěno, no) a další ve 4:30, následné venčení do 5 a v doufání, že se konečně vyspim jsem znovu zalehla. HAHA, El jak můžeš být tak snová? :D V 8:00 Slyším rodiče si povídat stále hlasitěji a hlasitěji. Co to? Aha, El se probouzí :D Znovu usnu a za půl hodinky: "Eliško, ukliď si to po tom tvym ďáblovi. Slyšíš? Vstávej a jdi to uklidit." :D :D Takže jsem vstala, uklidila rozházené věci, přivítala se s Chitunkou a vyrazili jsme na procházku. To byla sranda. Jelikož rodičům na baráku dělaj novou střechu a sousedům něco betonujou nebo co, tak už bych fakt neusnula. Takže jsem vyvenčila a jsem tu :D Dneska mě čeká nahřátí páteře lávovými kameny a véča u vondsi :D To jsem zvědavá co ještě vymyslím :) Asii zajdu zas za maminou a její kříženou Peggynou. Tu Scoobie zbožňuje. Je to takový nohatá vychrtlá russlice, jsou stejně vysocí už a to je masakr jak oni dva si spolu hrajou :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama