Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

Scoobie a brusle 2

9. října 2011 v 22:27 | Monyta |  Příběhy bububeagle
Tak jsem doma. Musim říct, že jsem se vztekala už za rohem baráku. Vsechno jsem nabalila a vyrážíme. Scoobieho zas nosim ven ze schodů, takže jsem zamkla, vzala psa do jedne ruky, brusle do druhé... áááá skrat. pardon, nohy vypovedely sluzbu. Takze jeste jednou, zadarilo se. Dole v baráku jsem odložila brusle, tahám klíče a odemykám, zvedám brusle, dveře se mi málem zavřeli, otvírám je psem v náručí. vybíháme ven a za zahrádkou pouštím psa a brusle, přivazuju psa k plotu a obouvám se. Jo vzala jsem si kotníkový slabý ponožky (já blbá). tak jsme vyrazili, Scoobie ne, čůrá. Tak si říkám, fááájn, první zastávka čůrání toleruji. V klidu čekám. Dočůral, letí jako blázen, já vlaju za ním. Scoobie si uvědomil právě, že mě tahat nemusí, že i já můžu táhnout jeho!!! Náležitě+ toho do kopce využíval. Když nás čekal kopeček dolu, Scoobie zabral, já zas vlála strachy mi i slza tekla. PŘED NÁMA PES - pitbul. Já jedu rychlostí (přišlo mi to jako rychlost světla) až mi vlasy vlajou a on se blbec zastaví a čumí na psa. Málem jsem sebou švihla, naštěstí jsem se držela vodítka a to me taky zabrzdilo a s tim tupcem to ani nehnulo. Já stojím, pes začíná běhat sem a tam a tam a sem - okřikuju ho. Scoobie tedy vyběhl zas z kopce dolu. na rohu jsem se chytla plotu, dočetla se, že tu parcelu celou zbouraj (jsem zvědavá o co budu brzdit příště :D). a před náma rozkopaný chodník, že se musel z kopce obejít po silnici. Sundala jsem si jednu brusli a pajdali jsme tedy po silnici. Scoobie zas lítal sem a tam a tam a sem a mě už začínali docházet nervy, kdyz jsme to obesli, ja zas stavim u plotu a obouvám se. Náhle vidím - TEN VŮL ŽERE KAŠTAN! Zařvala jsem na něj ať to okamžitě vyplivne 2x - vyplivnul to. :) přešli jsme další křižovatku a následoval kopeček nahoru. Zase se nechal táhnout a já si málem hodila jednu tlamu. Došli jsme před vchod stromovky, Scoobie stávkuje - čmuchá. Lidi jsou okolo a najednou Scoobie vybíhá, jenže já stála na kraji chodníku, kde je suchý bahno, lidi se natáhli přes celej chodník. Tak tak jsem to ustála. Došli jsme ke vchodu do Stromovky. Čekal nás strmý kopeček dolu a pod ním pes. Já to vzdávám. zouvám brusli a zas po jedný pajdáme relativně rychle (Scoobie táhne za psem) dolu. Bjím se o své zdraví. Když jsme to došli dolu, nazula jsem brusli, Scoobie vidí psa nahoře. Já myslela že se vzteknu. Pohnuly jsme se dál, po chvíli takovéto cesty se Scoobie rozběhal a doběhli jsme na druhý konec stromovky. Cestou zpátky to vzdávám nazouvám tenisky a jdu pěšky.... V jedný ruce vodítko, v druhý brusle (za jakesy tkanicky ci co.), ty se strasne zarezavali do rukou.Myslela jsem, že z něj umřu. Jednu chvíli tahal vpravo, v druhou vlevo.... Když jsme došli k rybníčku, Scoobie se ani nenapil, nedosáhl tam. Volá mi přítel proč ho prozváním, že mi zavolá za chvíli. Volá mi máma, proč jí tak dlouho prozváním, to už mi bylo divný, sahám do kapsy po druhém telefonu, ten nikde. Kleju, prolínám hlavně to živočišné cosi na druhém konci vodítka. Mamina mi dlaa adresu kde mám druhý mobil. Vycházíme ze
Stromovky a mě podivně táhne v rameni. OOOO, Él si natáhla rameno. Volám ke konci vodítka "OOO díky ty mocný zlomocný hajzlíku." Procházíme kolem bus zastávky, je tam 6 lidí... Scoobie 6x skáče, já 6x poveluju k zemi, 6x marně. Necukám vodítkem, jinak by mi ruka upadla u toho ramene. Scoobie nabírá rychlost a ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁUUUU TY HAJZLE .... KE MNĚ! Přišel, odměněno (jak tohle mě vzdy dokaze nas*at, kdyz ho jeste musim odmenit :D). Přecházíme krizovatku, Scoobie zas mě předběhl na druhou stranu a šel směrem zpátky, já málem zůstala stát uprostřed přechodu a vedle nás už auto. Zvládli jsme to, jdeme dál. Pozor, zas ten rozkopaný chodník. Vztekám se. Scoobiemu poveluju POMALU, ale marně. Táhne do všech směrů snnad najednou. Přešli jsme. Za rohem si všímám kdo bude bourat tu parcelu ... HEM, Ministerstvo zahraničí, konkrétně kanada. Očividně tam bude další velvislanectví nebo jak se tomu říká (U nás na Bubenči je jich velká koncentrace). Paráda, příště na mě pošlou psi až jim tam budu zas okupovat plot. Po kuse cesty, kdy se mi brusle slušně zařezávaj do ruky vidím už náš barák, vzdávám to nazouvám brusle, psa pouštím a jedem. Scoobie má slušný náběh, brzdím volám k sobě. Scoobie se nebezpečně rychle přibližuje, začínám mír strach a ukazuju pamlsek na stranu, UF VYHNUL SE. Znovu dávám volno. Znvu běží, poveluju na chodník. Poslechl, zabíhá do první zahrady. Odvolávám, nechce se mu, ale jde. Zabíhá do druhé a stojí na schodech u dveří. Vysvětliju mu, že bydlíme jinde a pokračujem. Dojedeme k domu a když lezem do vnitř, říkám si, že tady ho muzu pustim, ze se nic nestane, od zadního vchodu zdrhá k předníímu - má otevřené dveře, přivolává, on se rozmýšlí a naštěstí přibýhá.... měl namířeno do silnice. Polil mě pot a mráz po zádech najednou. Dojdeme domu, ještě jsem ani nezavřela dveře a už zas tahá. Řvu vzteky na něj, on nepřestává a tahá. Přitahuju si ho pouštím a prodýchávám to. Paráda. Sundám brusle z rukou a temer pláču nad ní, jak.... ak je chudák celá červená, necitlivá... No bída... Takže se těším kam zítra vyjedeme se Scoobiem na brusle :) Předem hlássím, že co nejdříve musim sehnat vodítko s amortizérem nebo aspon vypolstrovaný, jinak asi přijdu o ruce. Tak a ted mizim do vany a jdu si pro telefon a za přítulem na večeři. Jinak Scoobieho to stále neunavilo. Lítá tu dál jako černá ruka. :) Jinak na kotníkách puchýře, díky tem ponozkam a lýtka cely otlačený... Není to krásný sportovat? :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama