Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

Prosinec 2011

INTERNÍ HLÁŠENÍ PRO TERKA.BROUČEK

6. prosince 2011 v 21:44 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
VYPADNI MI Z HLAVY A ASPOŇ VE SNU MI DEJ POKOJ!!

Šla jsem do obchodu,něco nakoupit.Stihla jsem pouze 6 hossek a 3 makový kousky.Přemýšlela jsem jaké mléko koupím a přihnala se ke mě vedoucí obchodu a začala na mě ječet: Kde je Zinduška,kde je Zinduška.Já na to že žádnýho Zindušku neznám a beru mlíko a ona se mnou flákla o chladící pult a řve na mě,že Zinduška na ně podává trestní oznámení a ať jí řeknu kde je!!Mlátila se mnou při každým slově o ten chladák,já furt řvala,že žádnýho takovýho chlapa neznám!!Přiběhly dvě prodavačky a odtáhly jí ode mě.Vedoucí se rozeběhla do kanclu a viděla jsem ,že bere veliiiiikánský nůž a letí zase ke mě.
Zahodila jsem košík s nákupem a utíkám z krámu a do toho volám policajty,že mě napadla vedoucí krámu a teď mě honí dranžírákem a ať volaj i sanitku,že se evidentně zbláznila a chce po mě vědět,kde je nějakej Zinduška,kterej na ně podává trestní oznámení a já že žádnýho neznám..Vyběhla jsem ven a ona hned za mnou.Zařvala jsem na Nera,který tam seděl na volno -chyť za rameno- a v tom mě vedoucí drapla.Nero jí skočil po ramenu,povalil jí a držel a já jí držela tu ruku s dranžírákem tak,že jsem na jí na trávě v hovínkách ležela a obouma rukama jí držela zápěstí s kudlou.

Konec snu....
Probudila jsem se spocená,leknutím a čumím do stropu a nejde mi se vzpamatovat.
Takhle blbý sny já nemívám.Mám slušný sny,kde vraždím či mlátím,či nekomu nadávám já..ale tohle ne!!

Jo a najednou mi to blesklo!!!!!!!!!!!
ZINDUŠKA=ČIVAVA=TERKA.BROUČEK

ČILI TĚ OPAKOVANĚ ŽÁDÁM,ABY SIS LEZLA DO HLAVU STÍM TVÝM POTKANEM NĚKOMU JINÉMU A NA NĚ SE VYKAŠLALA!! ;-((


VYSTAVA

6. prosince 2011 v 21:25 | Monyta |  Příběhy Terka.broucek
holky tohle mi udelala Elinka vred budejovicema byla sladka:
Pred kazdou vystavou u nes probiha velikanska priprava, holcicky dostanou vic napapat a probiha vekla udrzba malého psa. Tentokrat sem rekla, že Elinku necham doma.Výstavy ji nebavý tak co ji budu tahat sebou stači jeden pes i když malej.Večer sem Zinušku nakrmila,to se neobeslo bez ruzneho krouceni takže granule mela jako vzdy i na zadech, a strcila sem ji do sprchace a zacala koupat.V tom slysim tapkani a rikam si:Kurna co je ?? a ona se Elinka prisla podivat co ze to tu vyvadime za prima veci, koukala na me s tak rostackym vyrazem,říkam jí :Co je Eli?? zamavala ocasem že bere na vedomi co se tu deje a že si teda jde lehnout.
Udelala dva kroky zastavila se a otocila a pta se me očima: Ja se koupat budu taky?? odpovídám: ne ty nikam nejedeš tak co bych tě drhla. Spokojena s odpovedi se otaci a za dva kroky se vraci s otazkou:Já se fakt koupat nebudu??? rikam ji: A ty snad chceš?? odpoved: no a pojedu?? říkám: ne. Elinka Fakt nepojedu?? stale rikam ne a Ela a opravdu nepojedu??
Řikam si ten pes je blazen, ale uz sem mela umytou Zinusku a slo se zdimat a susit Elinka to kontrolovala jestli vsechno probiha tak jak ma a zda se opravdu na ni dostane kdyz to sama chce. Holky Zinusku sem sotva vyfoukala protoze Elinka proste chtela prece taky, no stale sem odolavala, ze ne, ze pojede jen jedna.Elinka se s tim nesmirila a otravovala a otravovala az sla pod tu sprchu taky, rikam si počkej ono se ti to nikdy nelibylo ze sprchy si vzdy chtela plachnout a ono ejhle , Elinka stala jak prikovana mlaskala blahem hubu si olizovala pomalu jak zirafa a byla rada a ani se nehnula u foukani teda predvedla Eldorado ale s nami proste ject musela takze se i vykoupat nechala, a vysvetlovani ze teda porad nejede to mi bylo prd platny pac mi pri foukani zdelila ze vykoupanej a vyfoukanej pes DOMA rozhodne nezustava. takze sme nakonec jely vsechny.

Prase

6. prosince 2011 v 20:42 | Monyta |  Příběhy wulfina
jako každej den, budík zvoní v 3:30 a já lezu z postele, oblíknuse, beru mobil, obojky, vodítko, píšťalu pamlsky a jdu na zahradu, psi pustím z kotce, vyměním jim vodu a jdem. Vyrážíme jako normálně do lesa, dneska jsem zvolila les "horní" - do něj se leze směrem do krpálu, "dolní les" je za barákem na severní straně a leze se do něj z kopce. Po lesní cestě, která je asi 5 km osvětlená, protože to je taková zkratka s vesnicí Lhotka. Na konci osvětlené cesty uhýbáme v levo (v pravo právě na Lhotku), která pokračuje neosvětlenou lesní cestou do Berouna.
byli jsme kousek od poslední lampy a uslyšela jsem funění, psi jsme si zavolala, ty se začali ježit a vrčet, z křoví se vyřídil kanec s několika sviněmi a samozřejmě s 6 malýma prasatama. Krve by se člověk ve mě nedořezal. Stala jsem, v každé ruce čokla, jen sem řekla klucí a ticho! Proběhli tak metr od nás, jedna svině se zastavila a čuměla na nás, zapískla jsem, ta píšťala píská opravdu velmi nesnesitelně, kvílivě, svině se poplašila a mazala za ostatníma.
Lidi, takhle vyklepaná jsem už dlouho nebyla...
Rozhodla jsem se, že se vrátíme, takže jsme šli zpátky a dál jsme pokračovali do Nenačovic a tak před hoďkou a půl jsme se vrátili.. zas na dlouho dobu jsme vyléčená z toho, chodit do horního lesa :-D

První opravdové bránění holčiček od Nera

6. prosince 2011 v 20:37 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
Byla jsem ve starém bytě zvyklá na procházky.Měla jsem několik okruhů,podle počasí,nálady či času.
Tentokrát jsem si,už s novýma zmetkama,vybrala tu nejdelší.
Počasí příjemné,doma vše hotovo a tak jsem chtěla dát holkám zabrat....
Vešli jsme do parku,kde se smí běhat bez vodítka a Nero zůstal připlý.Hodně psů na volno by znamenalo,že budu poletovat po parku a řvát-on je hodný,chce si jen hrát,nekousne....a park sice není moc široký,ale celkem hodně dlouhý!!
Ne děkuji,měla jsem v plánu klidnou,pomalou a nenáročnou procházku.
Mohli jsme být tak 20metrů v parku,když jsem si všimla dvou velikých psů,pro mě neznámé rasy (má je Hanusha.a) ja se z druhého konce vyřítili knám.Nač jsem jedině měla čas,bylo sehnat holky do houfu a postavit se před ně!!
Čím byli blíž tím víc jsem měla pocit,že to bude pr+ser!!
A byl..Jejich majitelka na ně řvala jeden povel za druhým-marně,ani je to nezbrzdilo....a jí nepřimělo k poklusu,nebo aspoň zrychlení kroku..byla od nás hodně přes 100 metrů!!
Jeden mě oběhnul chytil do tlamy Bereniku,bouchnul sní zádičkama o zem-druhý si svačinu ještě vybíral.
Majitelka i Nero řvali na psi,já řvala na ní!!
Ten co měl Bereniku začal už ošklivě ohrnovat pysky a cenit na ní zuby a držel si jí přišláplou packou tak,že se mu nemohla vyškubnout,já rvala Nera,kterej začínal připomínat sopku před bouchnutím a sledovala druhého psa,jak pořád s očima připnutejma na čivavy krouží kolem nás...
Paní stále šla volným vycházkovým krokem zchromlé krávy!!
Vyřešil to Nero,netuším jak ale vyvlíknul se mi z obojku a vrhnul se na psa,co měl Bereniku,povalil ho na záda a chytil ho za ohryzek a vrčel,duněl a slintal tak,že jsem usoudila,že tohle už asi ten čokl nerozdejchá.....Druhý jak tohle viděl zvětšil dráhu kružnice a už se ani nekoukal tak hladově....
Berenička se vrhla ke mě,celá vyděšená,oslintaná,oči napůl v sloup...........
V té době se i s majitelkou udál zázrak..dala se do běhu a šlo jí to moooc hezky,bývala,kdyby se rozeběhla hned,mohla u nás být skoro stejně rychle jako ti její psi a řvala v běhu na mě,ať si toho svýho čokla ihned odvolám,že jejímu ublíží.
Nereagovala jsem!
Pokud jí nevadilo,že její ohromnej pes vraždí mého kilového, proč by mě mělo zajímat,když se to obrátilo a ještě jsou cca stejná váhová kategorie??
Ale to víte,že jsem se po očku koukala,jestli se pěna na jeho krku nebarví z bílé do jimé...;-)Baba za ohromnýho povyku přiklusala knám a začala ječet,at ho dám hned pryč,že jsou to dvouletá štěňata,která se učí poslouchat a já na něho pustím takovou za+ranou svini.
To mě dožralo a fest!!
Čili jsem na ní začala vysílat,že když to její hovado vzalo do držky kilového psa,že tak neřvala,tak proč bych měla řvát já??
Že ani nepřidala do kroku a tak nevidím důvod,zasahovat do toho hned ani já..
Že si jí míním vychutnat jako ona mě a že můj pes je o dost mladší než její prašivci...(byli to postavou i srstí nádherní pejsci ;-))
Ať si nejdřív odchytí toho druhýho,že nestojím o to,odvolat svýho psa,kterej si chrání své feny,které napadli zparchantělý psi,jen pro to aby se mi na ně vrhnul ten druhej a nebo oba dva!!
Baba kolem mě začla lítat a nahánět toho druhýho,já sledovala Nera,jestli jsou všechny gryndy bílý a chlácholila holčičky,že je vše v pořádku!
Konečně asi po 6-8 minutách odchytila toho čokla a tak jí říkám ať si ho připne na vodítko.A málem to se mnou fláklo...
Ona ho prý nenosí,že je zbytečný,že bydlí kousek....Takže jsem začala ječet,že jak může vyjít bez vodítka,když má nezvladatelný psi,který jí absolutně neposlouchaj,napadaj feny a pro ní je vodítko zbytečný???!!
Vytáhla na mě že ten její pes je drahej a že jí budu hradit veta,tak jsem kontrovala,že mám Bereniku přivezenou z Německa a vyšla mě na několik desítek tisíc a že mi zaplatí pro ní sezení u psychologa-kousek od nás jsem si všimla týhle,pro mě,pofidérní specializace vete-či kdo tohle dělá a baba přehodila,jestli bych byla tak hodná a mohla Nera dát z jejího psa dolů.
To už jsme měli pozorovatele z balkonu v přízemí,kde jí ženská hlásila:Já ti říkala,že na tohle jednou dojedeš.
Baba to nekomentovala a mě to už přestalo bavit .Berenika se už neklepala,spíš to vypadalo,že jí otrnulo natolik,že by šla Nerovi pomoc a tak jsem jí dala do houfu k ostatním čivkám.
No a teď co z Nerem???Nikdy tohle ještě neudělal,nechá se odtáhnout nebo vyjede i po mě??...!!
Holt jsem knim došla,dala mu povel pusť,jako při hraní a vzala ho za kůži na krku a táhla..chvilku jsem sice zvedala i toho druhého psa,ale pak už to šlo super.Nerovi jsem narvala obojek,utáhla o dírku-preventivně-,babě,která držela každýho za obojek a snažila se najít mu na krku krev jsem řekla,že ještě jednou tak jí to vyjde na pěkný prachy,že zavolám měšťáky,že je venku s čoklama co není schopná zvládnout a co napadaj feny bez vodítka a šla.
Holky,řeknu vám,že když mi došlo,co se mohlo stát,bylo mi blbě a fest ;-(( ;-((
No a vyprávím to za čas paní,co má dvě čivavy a ona na to,že tihle zasrapsi,honili její holky skoro půl hodiny kolem bloku,než ta kráva byla schopná je odchytit!!
Holčičky,že byly schvácený,praštili ve třesu sebou o zem,že si myslela že dostaly epileptický záchvat.Bylo to naštěstí ,,jen,, z vyčerpání...
Prý jí tenkrát seřvala taky pěkně a nedržet na každý ruce jednu holku,tak by jí i zfackovala!! ;-(( ;-(( :-D

Taky něco přidám

6. prosince 2011 v 20:30 | Monyta |  Příběhy wulfina
Tak asi tak přeh půl hoďkou jsem se vrátila z prochajdy...
a jak se tu hezky bavíme pes X dítě,
Tak většinou jsou to 2 extrémy, buď se dítě nebojí jít k cizímu psovi (což není dobře) a nebo dítě se psa až přehnaně bojí (což taky není dobrý).
Tak dneska se mi přihodilo panická hrůza psa, evidentlich naučené matkou...
Takže jdu s čoklama, čoklové na volno, před náma matka s dítětem a kočárkem. Pár metrů před nima jsem si psi zavolala a chytla.
Matka začla ječet na děcko, pozor psi! Zdeno, pojď ke mně, honem jsou velký, tak ať ti něco neudělaj - tohle začala histericky ječet matka na tu holku. (ječela jak píchlí prase!) Děcko (5 let holčička) tak 3m před náma se zastavila a začla též histericky ječet, fakt, jako kdyby jí někdo vraždil - Mámi to jsou velký psi, já se bojim a strašně ječela. když jsme kolem nich procházeli, tak psiska dávali najevo že jsou z toho řevu docela rozrušení, velmi zvědavě čučeli... ženská si teda dítě chytla za ruku a holka zavřela nachvilku klapačku. (ještě aby ne, když člověk takhle ječí tak na sebe akorát poutá psovo pozornost a pes je pochopitelně zvědav, a tím spíše se půjde podívat až k člověku, kdyby ta holka držela pusu, tak se ten pes na ní ani nepodívá!)
Když jsme byli tak 2m za nimi psi jsem opět pustila (vím, že se neotočí a nevrátí se, tak jsou naučení, že maj čumět před sebe). A holka se ohlídla a opět histerickej ječák: Mámí ona je pustila, oni mě sežerou a dál ječela jak píchlí prase...
opravdu jsem tuhle reakci nepochopila... :-[ :-[ Bohužel tohle je problém naší doby, z 90% maminky jsou blbí jak tága, nemaj ani tucha, co je to výchova dítěte, natož jak dítěti některé věci vysvětlit ...

Zabít/nezabít

6. prosince 2011 v 20:28 | Monyta |  Příběhy bububeagle
Lidi ja vam povim... Mám strašnou radost. Našel se zakutálený míček na pamlsky!!! :D :D :D Scoobie je happy :D Ale místo jemu dal přednost chrupavce s pořádnou porcí syrového masa :D A až to dožral, chtěl si hrát s míčkem, ale Chita mu ho ukradla :D :D :D Jinak Chita si dneska moc moc hrála se Scoobiem... Se posledních pár dní furt tahaj o hračky (A že mi vždycky dalo práci jí vyprovokovat ke hře a ted staci malicko... Simča může povidat jaký mě to vzdy stálo úsilí :D), honí se! :))) Mám radost. Odpoledne běhali kolečka na zahradě a kolem stromků... A Scoobie teda vybíral zatáčky perfektně, ale Chita házela prdel v zatáčkách na zem raz dva :D :D Takový smyky... Zato, když se tahali o hračku, Chita zabrala a Scoobie jel :D :D :D Doufám, že mi konečně mobil dovolí něco natočit... :)

HAJZL NERO PRO DALŠÍ POBAVENÍ...

6. prosince 2011 v 20:27 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
Jdu do obchodu a nemůžu najít brýle na dálku!
Projela jsem celý byt,jak ohař a nekde nic...

A tu mě to osvítilo---že mi spadli z huby,když jsem sebou třískla o zem!!
Hledala jsem kde jsem sebou třískla poprvé,prošla jsem celou jízdní dráhu a možný dolet brýlí-nic!!
Koukla jsem se na místo druhýho držkopádu-nic!!....až nejednou odlesk.Jdu se podívat blíž a samozřejmě mé kovověčerné brýle,obrácené skli dolů a díky tomu,že je mám samozabarvovací na nejvyšší stupeň,nezablísknout se sluníčkem,mám hovňajs a ne brýle!!

Jo,jinak-přežili bez újmi střípečku :-[ :-))

HAJZL NERO

6. prosince 2011 v 20:26 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
Vondsi,nejsi v tom sama!!
Dnes je doma má drahá polovička a Nerův oficiální pán-byl ho jednou venčit!!
Nero otravoval,že chce ven a tak jsem se všema šla!
Byli suprový,nikde nikdo,takže byl i na volno-lítal,dělal blbosti.
V dálce jsem uviděla pána se dvěMa dětma 5 a 1,5 roku.
Nero děti zbožňuje,málokterý rodič to chápe,takže jsem si ho odvolala,přišel napoprvé,dostal odměnu a připla jsem ho za stahovák.
Rozhodla jsem se,že blbnutí už bylo dost a že jdeme domů.
Mezitím,to starší dítě jelo napříč parkem a tak jsem předpokládala,že otec stím druhým prckem půjdou stejnou cestou!!
Omyl,šli po chodníku,který jsem musela projít i já abych se dostala domu!!
Táta to malé nesl, prcek vřískal-táta mu asi něco zakázal..
Samozřejmě,že jsme se potkali u schodů do mého baráku.
Nero se začal zvedat na zadní,chtěl utišit to vřískající cosi...já mu dala povel sedni a zůstaň.Postupně...
Sedl si,ale nezůstal...
Vyrazil za tím řvoucím spratkem,já se to snažila ubrzdit,ale měla jsem dřeváky-ty umělohmotný a pod sebou listí.
Skončila jsem na břiše a přes 2 metry mě táhnul za sebou.
Pak se dokonce nějak vyprostil ze stahováku,kterej mu stěží přetáhnu přes hlavu...menší už mu přes ní nenarvu!!
Jak se osvobodil ze stahováku,ihned vyrazil za dítětem..bez štěkání,vrčení,fakt mu chtěl jen pomoc od pláče!!
Ani na pána neskočil,jen kolem nich poskakoval po zadních...
Zvedla jsem se a kulhala ho odchytit,pánovi jsem se omluvila,Nerovi vynadala a narvala mu stahovák a šla zase domů!!!!!
Během chvilky mě rval za nima zase!!
To jsem ustála celkem dlouho,ale k zemi jsem se poroučela znova.
Tentokrát jsem ho stačila zalehnout a držet.
To už jsem slyšela řvát polovičku,který mě viděl ležet na zemi,když jsem slítla poprvé,díky tomu jak jeho Neroušek ŠPIČKOVĚ poslouchá!!! a vystřelil z bytu ven.
Takže nestačil zahlídnout můj první běh,zvednutí ze země,odchycení toho zku+++syna,druhý běk a druhý pád....
Bolí mě rameno,koleno,noha od kolena dolů.....
Dorvala jsem ho domů,vyrazila ho do pelechu a nařídila zůstaň.Nezůstal...
Skusil vylézt,zařvala jsem znova-místo a když tam naklusal tak zůstaň.Zůstal
Přišla domů dcera,vylezl ven,že jí přivítá,opět jsem zařvala místo a pak zůstaň.Zůstal

A TO NEJLEPŠÍ,ANI NE ZA 5 MINUT SI TEN IMBECIL,CO SNÍM ŽIJU ŠEL HRÁT......!!!!!!!!!!!!!!!
NO,ŘVALA JSEM NA NĚJ TAK,ŽE MĚ MUSELI SLYŠET VŠICHNI V BARÁKU A TIDÍŽ VĚDÍ,CO SI MYSLÍM O JEHO INTELIGENCI A O INTELIGENCI JEHO PŘEDKŮ!! ;-(( ;-((

Chitunka

6. prosince 2011 v 20:23 | Monyta |  Příběhy bububeagle
Včera nezlobil jen Scoobiešek, naopak byl i hodný a občas opravdu hodný a miloučký. Chita sice poslušná (v rámci možností nahluchlého psa, naštěstí znakovku umí, ale nechce na mě koukat mrcha :D) byla, ale když jsme byli na vycházce, 3x se mi pustila do hovna. A ani neměla potřebu utíkat (stejně to má vždycky prohraný, protože jí dohonim už tak rok vždycky :D), když věděla, že si pro ní jdu. Mrchu jen chytla za krční kůži a začala jsem trestat s řvaním jí u ucha, aby to slyšela. Ta nasadila takovou histérii, že jsem si fakt přišla jak tyran. Jen co jsem vzala o centák víc tu kůži, ta začala vřískat, popustila jsem, přestala ale jen na vteřinu, zas vřískala. Ale ono ne že by jí to bolelo... ONA U TOHO VŘÍSKOTU DÁL TO ... POLYKALA! Opět jsem se přesvědčila že: NIKDY NEVĚŘ BÍGLOVI, ŽE HO NĚCO BOLÍ! Hééérečka. A stejně, vynadala jsem jí, ona znova sklonila hlavu a chtěla žrát dál... To říkám furt... řekni to bíglovi 100x a na stopadesáté to stejně udělá znovu... grrr. :D Ale jinak byla hodná a i se párkrát rozeběhla. Scoobie má u mě za včerejší tuhle vycházku jedinej vroubek. PŘETRHNUL ÚVAZOVÝ ŘETĚZ! A to nebyl ani na kšírech. Normálně se opřel do polostahovacího obojku!!! Bohužel kovovej stahovák už mu přes palici nepřetáhnu :( tak zas až bude, tak třeba dostane trošku rozum :D Ale jinak to byla pohodová vycházka :)

Dva týdny před Kitiččinýma narozeninama...

6. prosince 2011 v 20:20 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
:-(
Začalo to nenápadně.
Kittinka dostala slabý epileptický záchvat..kraťoučký,rychle ho zvládla.
Ani nebyla nějak unavená,přišla se mazlit,lízat mě,dávat pusinky...

Po pár hodinách,přišel nový záchvat-silnější!
Když se z něho probrala ihned padla do dalšího.....

Hrozná podívaná!! :-(

Přišla mi známá a já zrovna volala taxi,abych prdelku odvezla k veterinářovi.
Než přijel,tak se záchvaty zesílili do jednoho těžkého třesu.
Kdo tohle nezažil,nedokáže si představit tu hroznou bezmoc....
Polovička přišel domů a tam mu to hned mezi dveřma vyprávím,tak boty neboty jde do obýváku,kde jsem jí nechala v prostorném a měkkém pelíšku,aby si neublížila v těch křečích a najednou Kitička vstala a jako by se nic nedělo,běžela k Oldovi a vítala ho,stejně jako každý den...

Stála na zadních nožičkách,smála se,vyplazenej jazýček.Olda si jí vzal na ruku,olízala mu obličej,opusinkovala ho,něco mu jakoby povídala a najednou mu ochabla v rukou a přišel další záchvat.

Silnější,než byly ty co měla předtím.
Vzala jsem mu jí z rukou -brečel- a protože měla venku jazýček a já se bála že si ublíží,omotala jsem si prst kouskem utrženého froté ručníku a dala jí ho mezi zoubky.
Už jsem nemohla čekat,šla jsem sní ven,jestli nepřijel už taxi-akorát zastavoval.

Když viděl,jak Kitičce je,jel jako o život-dokonce si to zkrátil i jednosměrkou.
Z Vršovic do Libuše jsme dojeli v rekordním čase...
Nevzal si ode mě ani korunu!!!!!!!!!!!!!!!

Byl ze společnosti Halo taxi

Utíkala jsem dovnitř,Kitička celou cestu byla v jedné křeči!!
Sestra na recepci když nás viděla,tak nás rovnou hnala na ošetřovnu a utíkala pro veta.
Doktorka jí napíchla něco na uklidnění,léky a uvedla jí do umělého spánku.

Moc si s toho,co mi doktorka nepamatuju...jen,že jí budou občas probouzet,jestli záchvat už nepřešel...víc fakt nevím.
To bylo cca ve 22 hodin 24.10.

Jak a v kolik jsem dojela domů,fakt nevím.Brečela jsem a pořád jí viděla v tý hrozný křeči.Vím,že jsem si všimla,že mi i přes ten froťák pokousala prst a teče mi krev,bylo mi to jedno (mě která omdlívám už před odběrem krve,nebo při pohledu na krev) ,pořád jsem byla myšlenkama u ní.

Doma mě čekala ubrečená dcera a i polovička!
Doufali,že se vetu podařilo záchvat ukončit...
Ubrečená jsem jim řekla,co jsem si pamatovala a brečeli jsme ve třech!!

Druhý den nepřinesl žádné zlepšení!Jakmile jí začali probouzet,šla do záchvatu.
Byla jsem rozhodnutá,počkat tenhle den a pak tam jed a dát jí spinkat.Být sní aby mě cítila až bude odcházet..

Nepovedlo se mi to.

Ten den,25.10. v 17 hodin jí přestalo bít srdíčko a při resuscitaci v 17,05 hodin zemřela a beze mě.Odešla a měla kolem sebe jen cizí lidi..já tam chyběla!!

Ona počkala na páníčka,aby se sním mohla rozloučit a já jí zklamala,že jsem se nerozloučila sní..........

7.11. by jí byly 3 roky.

Holky,i teď brečím a i když mám kolem sebe smečku hafanů,tuhle holčinku mi nikdy žádný pejsek nemůže nahradit!!!

Mám je moc ráda,udělala bych pro ně všechno,ale není to ono! Bylo nám hrozně a rozhodli jsme se jednohlasně,že už NIKDY čivavu mít nebudeme.

Filípek nás vyvedl z omylu.
Po Kitiččiný smrti přestal jíst i pít,udržovala jsem ho na živu násilným krmením injekční stříkačkou...a myslela si,že ho to přejde!
Nepřešlo.Neměl chuť ani vůli žít!!
Tak jsem volala poradci chovu,panu Křišťálovi,kde jsou jaké čivavky k odběru a po obvolání pár chovatelů jsme si jeli pro další čivku.
Nemohli by jsme dopustit,aby nám umřel i on....

Když jsme jí přivezli,s posledních sil se kní doplazil,umyl jí,kousnul a vydal se k jídlu!!

Prostě on tu čivavku chtěl