Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

Další příběh s mou čivavko Kittinkou.

6. prosince 2011 v 20:17 | Monyta |  Příběhy Jirina.2007
Už jsem Vám tu o ní párkrát psala...
Tahle příhoda se stala,když jsme konečně našli doktora,který zjistil,co jí je a začal s léčbou,které měla účinek...

Do té doby jsme hledali veta,který by zjistil oč jde už několik měsíců-bezvísledně.
Vždy to skončilo injekcí s kortikoidy a kortikoidními inhalátory.

Kittinka stloustla ze svých 3 kil na 5,20 kilo.

Dr,Novák jí nasadil dietu,rozepsal co a kolik jí dávat na krmení a zakázal veškeré odměny a pamlsky,krom zeleniny a ovoce!
Drželi jsme se přesně instrukcí.

Kocourovi jsme přestěhovali misky z jeho místa na mrazák,aby se tam Kittinka nedostala (Filip musí mít odmala pořád plné misky,jinak neskutečně řve a vyvádí).

Problém byl,že Kittinka chodila ukazovat,že žere...normálně před náma chroustala nebo mlaskala jídlo.

Padli jsme celá rodina na všechny 4 a prolezli celý byt,kousek po kousku.
Nikde nic nebylo.
A Kittinka chodila dál....
Opět na všechny čtyři a lezli jsme za sebou aby jsme měli jistotu,že to nikdo nepřehlédne-za skříně,sedačku,pod ní,radiátory,pelíšky......prostě všude byla trojnásobná kontrola!!

NIKDE NIC NEBYLO A ONA DÁL JEDLA!!

Jednou,když se zase přišla pochlubit,že na ní nemáme a ona že se nají kdy chce,jsem se rozhodla jí stopovat...
Když odešla,šla jsem opatrně za ní!!
Málem mě trefilo............

Kocour stál u svého žrádla,nabral si plnou tlamičku jídla a vyplivl jí to na zem...
Jednou konzervu,pak granule,zase konzervu......
Stála jsem tam a koukala.....Bylo to něco překrásnýho vidět solidaritu a lásku mezi dvěma rasama zvířat,jak si pomáhají,jak vycítí co druhému chybí a dávají mu to ze svého,že se dokáží tak milovat,že přijdou na spůsob jak druhému pomoc i na úkor sama sebe.

Nemohla jsem od toho odtrhnout oči!!
Potichu jsem došla pro dceru,ať se jde podívat....
Tak jsme tam stály obě dvě a užívaly si ten krásný pohled na lásku dvou zvířat....

Pak už jsem to nemohla vydržet...těch emocí bylo ve mě strašně moc.....
Zavolala jsem si jí klidným hlasem k sobě!
Filip okamžitě zdrhnul někam se schovat.............

Padla skoro na břicho,pližila se ke mě,ouška dozadu,ocásek pod sebou i hlavičku dole....bylo mi jí strašně líto....

Vzala jsem si jí na klín a i když jsem věděla,že mi nerozumí,začala jsem jí vysvětlovat,proč nemůže papat to nač je zvyklá,proč nemá pamlsky,že je to proto,že je moc nemocná,hodně přibrala a potřebuje zhubnout...normálně jsem u toho i brečela!!! Věděla jsem,že nejsem schopná jí tohle vše vysvětlit...že mi nikdy nemůže porozumět,že si asi myslí,že jí za něco trestám a ona neví za co!!!


Tak jsem si i promítla,že přes veškerou léčbu,tu dlouho nebude a nějaká dieta jí stejně život neprodlouží (to jsem věděla i od veta,chtěl jí jen odlehčit klouby,ale ty měla v pořádku) a tak přoč jí mám dál trápit ještě hlady a pocitem viny za něco co neudělala!!

Sundala jsem Filípkovi misky dolů,dala mu je na původní místo,doběhla jsem Kitičce-jak jsme jí říkali,koupit její granulky a konzervy a dala jsem jí prostě to,nač byla zvyklá!!

Řeknu Vám,že tahle příhoda,mě o zvířatech naučila víc,než ty mraky knížek,co jsem si o nich do té doby přečetla 8-)Tak prostě až do konce jejího krátkého života papala nač byla zvyklá a byla spokojená a šťastná,že se na ní nezlobím... :-))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:42 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama