Vítejte na našem blogu,veškeré příběhy se zakládají na skutečnosti.
Tento blog byl založen pro útěchu všech otroků svých čtyřnohých miláčků,kteří si zoufali,že větších hajzlíků,než je ten jejich není.
Snad se Vám tu s náma bude líbit.V odkazech naleznete nejen stránky chovných stanic,ale také například i odkaz na naše forum,kde NÁS,OTROKY SVÝCH MILÁČKŮ naleznete :o)

Prase

6. prosince 2011 v 20:42 | Monyta |  Příběhy wulfina
jako každej den, budík zvoní v 3:30 a já lezu z postele, oblíknuse, beru mobil, obojky, vodítko, píšťalu pamlsky a jdu na zahradu, psi pustím z kotce, vyměním jim vodu a jdem. Vyrážíme jako normálně do lesa, dneska jsem zvolila les "horní" - do něj se leze směrem do krpálu, "dolní les" je za barákem na severní straně a leze se do něj z kopce. Po lesní cestě, která je asi 5 km osvětlená, protože to je taková zkratka s vesnicí Lhotka. Na konci osvětlené cesty uhýbáme v levo (v pravo právě na Lhotku), která pokračuje neosvětlenou lesní cestou do Berouna.
byli jsme kousek od poslední lampy a uslyšela jsem funění, psi jsme si zavolala, ty se začali ježit a vrčet, z křoví se vyřídil kanec s několika sviněmi a samozřejmě s 6 malýma prasatama. Krve by se člověk ve mě nedořezal. Stala jsem, v každé ruce čokla, jen sem řekla klucí a ticho! Proběhli tak metr od nás, jedna svině se zastavila a čuměla na nás, zapískla jsem, ta píšťala píská opravdu velmi nesnesitelně, kvílivě, svině se poplašila a mazala za ostatníma.
Lidi, takhle vyklepaná jsem už dlouho nebyla...
Rozhodla jsem se, že se vrátíme, takže jsme šli zpátky a dál jsme pokračovali do Nenačovic a tak před hoďkou a půl jsme se vrátili.. zas na dlouho dobu jsme vyléčená z toho, chodit do horního lesa :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama